1.kapitola
A: Ahoj!!!
.
B: Ahoj!!!
.
A: A co ty a tvůj přítel? Jste zasnoubení? Kdy bude svatba? Pozveš mě na ní?
.
B: Za svědka : )!
.
A: Třeba. Už plánujete mimčo? Jak se bude jmenovat?
.
B: Neplánujem, to až tak za dva roky,těď je brzo.
.
A: Aha! To chápu. Už plánujete svatbu, nebo jěště ne?
.
B: Neplánujem, jsme spolu teprve rok. Svatbu možná za rok, za dva. A co ty, máš taky pánského kamaráda?
.
A: No jasný! Dokonce už plánujem svatbu. Mimčo v plánu zatim neni, ale místo něj máme fenku, dva koně, pět dospělejch králíků a deset králíčátek.
.
B: To je chytrý! A jak se jmenuje přítel?
.
A: Jmenuje se Pavel a asi ho neznáš, protože on tě taky nezná...
.
B: Poulíček : )?
.
A: Ten je moc starej! A co tvůj přítel?
.
B: A jak se teda jmenuje?
.
A: Když mi řekneš o svým příteli, řeknu ti o svým...
.
B: Pracuje v nemocnici a jmenuje se Petr.
.
A: Pavel je zvěrolékař ( jako já ). Co přesně dělá ten tvůj Petr?
.
B: Doktora na dětským oddělení...
A: Zkus ho nakreslit!
Pavel má modrý oči a hnědý vlasy ( to sis asi všimla : ) ). Je moc milej a hezkej. Je starej jako já, miluje zvířata, přírodu ( a doufám, že i mě má rád dostatečně na to, aby jsme spolu vydrželi ) a má úplně suprový rodiče, který jsou taky moc milí ( akorát mě štve, že pořád votravujou, že by chtěli vnoučátko ).
B: Kreslit radši ne, mohlo by to vypadat jako E.T.! Petr má delší, tmavě hnědý vlasy, hnědý oči a sexy zadek. Je starší než já o tři roky a je vyšší.
A: Máte nějaký zvíře?
.
B: Kocoura a fenu.
A: Hm... to jsou naše zvířata:
JMÉNO DRUH
Tereza fenka
Terona kobyla
Tersada kůň
Tramp králík
Tulák králík
Tyrkys králice
Thálie králice
Tobynka králice
( a pak ještě Pavel : ) )
B: Naše fena je Ketina a kocourek se jmenuje Tlapka.
A: To je pěkný... Kde bydlíte ( město/venkov,dům/byt, ...)? Představíš mi Petra někdy?
B: Představim... Bydlíme v útulným domku až na kraji Liberce.
A: To musí bejt úžasný... Někdy mě určitě musíš pozvat. My máme něco na způsob farmy ( a taky tak velký : ) ). Baráček je dvoupatrovej - druhý patro původně měla bejt půda, ale máme velkej sklep, do kterýho se vejdou všechny naše krámy : ). Nejlepší je, že je to na kraji lesa pod Ještědem, takže máme kam jezdit s Teronkou a Tersadou na projížďky. A s Terezou Pavel jenom vyběhne do lesa a je vyvenčeno ( nemusí s ní lítat po ulicích a pak to po ní sbírat : ) ). Až Tereza bude velká, tak se může venčit sama.
1. kuchyň
2. jídelna
3. a 4. obývák
5. koupelna ( za ní je záchod )
6. pracovna ( máme jí společnou, vlastně to je taková domácí kancelář )
7. ložnice
8. vchod do baráčku
9. Terezino královsví
10. stáj
11. seník
12. - 17. králíkárny
12. Trampova
13. Tyrkysina
14. Tulákova
15. Thaliina
16. Tobynčina
17. ta je volná...zatim
B: Moc hezký.
A: Díky. Někdy tě pozvu, ale Tereza je malá a ještě nepochopila, že nepořádek je fuj.
B: Tak v pět odpoledne?
A: No tak jo, ale radši zavolám Pavlovi, aby si náhodou nepozval kámoše...
B: Tak jo, ale musim obvolat tak padesát známejch, aby přišli taky...
A: Šílíš?!? Já zvu JENOM tebe. Fakt je tam dost velkej nepořádek. Kromě toho se Tereza bojí cizích lidí.
B: Dělám si srandu, přijdu jenom já.
A: O.K. Snad se tě Tereza nebude bát, jsou jí teprv dva tejdny. Já vim, že je to divný, ale někdo jí našel a odnesl jí Pavlovi. Ten se do ní tak zamiloval, že i kdybych jí nechtěla, tak by mi jí vnutil : ). Možná by se Tereza kámošila s vaší Ketinou...
B: To je možný, jaká je to rasa? Ketina je retrívr...
A: Kolie. Uvažovali jsme o tom, že až bude větší, koupíme jí partnera a pořídíme si štěňátka...
B: To je nádherný, ale toho žrádla!
A: Já vim. Ale nějaký štěně vnutim Pavlovejm rodičům - místo vnoučat : ). Moji rodiče psa nechtěj, tak je porozdávam nebo si je nechám : )...
B: Dobrej plán!
A: A co Ketina, uvažujete o štěňátkách?
B: Ne, zatim ne.
A: Kolik je Ketině?
B: Půl roku.
A: A co Tlapka? Jak spolu vycházejí?
B: Jsou mu tři měsíce a vycházejí spolu jako mamka a syn.
A: To bych chtěla vidět.
B: Někdy přijď! Musíš to vidět! Ketina Tlapku opečovává...
A: Tak jo, někdy přijdu. Jak se ti líbilo u nás?
B: Máte to tam hezký. Nejvíc se mi líbil Tulák.
A: Ten je nejzlobivější a často utíká...
B: To je dobrák : ).
A: To teda! Moje nejoblíbenější je Tobynka a Pavel má nejradši Trampa. Thálie a Tyrkys budou mít mimča ( táta je Tulák ). Tobynka to chce jenom s Trampem a Tuláka k sobě nepustí ( a je škoda, protože Tulák je na chov skvělej a Tramp má teď navíc něco s nohou a ty malí by to mohli mít po něm. ) Tobynka ale mimča ještě poměrně dlouho mít nebude, protože ty její jsme od ní dali před tejdnem a jsou dávno rozebraný (a to jich bylo deset! ). Musí si od mateřství taky odpočinout, že jo.
B: Hm.
A: Nemá Tlapka ještě nerozebraný sourozence? Chtěla bych koťátko.
B: Už ne, ale kočky jsou většinou březí, takže koťata budou. Zkuste se podívat po útulkách, tam jich je hodně. Tlapkova máma je taky z útulku a není to na ní poznat.
A: Zkusim to, snad seženu někoho přítulnýho, nechci, aby to vůbec nebylo doma.
B: To chápu.
A: Novinka!!! Bude mimčo!!!
B: A jak se bude jmenovat???
A: Já nevim, mám dost času to vymyslet - vždyť se narodí až za rok...
B: Devět měsíců... v jakým jsi měsíci?
A: Ne, narodí se za rok - to je Teronky...
B: Králíci to čekaj rok???
A: Ne! Teronka je kobyla. Králíci to čekaj přibližně měsíc...
B: Aha...
A: Tersada je na to pyšnej - bude to jeho první potomek...
B: Hm...
A: Jaký hm?
B: Takový hm...
A: Dyť to je důležitý!!!
B: No dobře tak pěkný.
A: To už je lepší...
B: A ty s Pavlem nechcete mimčo???
A: Já nevim, ještě jsme se nerozhodli...
B: Hm...
A: Zase?!?
B: Změna!
A: To jo : )...
B: Velká...
A: Fakt??? Nemůžeš napsat něco jinýho než hm ???
B: Co?
A: Co ty s Petrem?
B: No... jsme trošku rozhádaný...
A: Povídej! To mě zajímá...
B: A co bych měla dělat jinýho? Včera jsme se chytli kvůli úplný blbině...
A: Kvůli čemu?
B: Kvůli žabím stehýnkům... já si dělala legraci a on to bral vážně!
A: To nechápe legraci?
B: Chápe, jenže byl špatnej z práce, tak vyjel i na mě...
A: Děti na dětským zlobily?
B: Ne, šéf.
A: Něco vážnýho?
B: Ani ne - teda podle mě...
A: A jakej na to má názor Petr?
B: Špatnej... ( ale nevim na co... nevyhodilho, tak v poho ), ale nic jinýho mi neřekl...
A: Snad se Petr uklidní...
B: Už se uklidnil, je to v poho...
A: To je dobře.
O TEJDEN POZDĚJC
A:Byla jsem s Pavlem v útulku a máme kočičku. Jmenuje se Tajnost.
B: Jak vypadá?
A: Je černá s bílejma flekama.
B: Pěkný... a co ty s Pavlem?
A: Co konkrétně?
B: Co děláte? : )
A: Nic novýho...
B: Pořád ty samý dětičky?
A: No jasně, cos myslela?
B: Jiný dětičky...
A: Jaký jiný?
B: No obráceně.
A: Nemůžeš se vyjádřit normálně???
B: Nemůžu.
A: Proč ne?
B: Nebudu sprostá!!!
A: No tak ne... Nový dětičky nejsou a asi v dohledný době ani nebudou...B: Ani ty starý???
A: Jaký starý??? Vyjádři se jasně!!!
B: Ty samý!
A: Jaký myslíš???B: Pořád ty samý...
A: Čí?B: Ale nic...
A: Ty se vyjadřuješ...
B: Já o tom vim...A: Další dotazy?
B: Už jste zasnoubený?
A: No jasně...
B: A kdy bude svatba?
A: Nevim, naši jsou nasraný, Pavel se bojí žádat je o mojí ruku.
B: Ty k tomu musíš mít souhlas rodičů?!?
A: Naši chtěj o všem vědět, hlavně máma, ta chce, abych jí řikala všechno, co se u nás děje. Nemáme žádný soukromí!
B: To je vaše věc, ne? Kromě toho, ty jí všechno říct nemusíš, nebydlí přece s váma, ne?
A: Já si myslim to samý... ale máma ne... : (
B: Tak jí to neřikej... potom jí prostě dej pozvánku...
A: Dobrej nápad ( docela... ) Co když mě zaškrtí?
B: To by neudělala... je to tvůj život, ne?
A: Já to zkusim, kdyžtak si Pavel musí najít novou manželku... : )
B: !!!
A: To byl vtip!!!
B: Taky jsem se smála.
A: Co ty s Petrem a svatba?
B: Až s mimčem, teď ne...
A: V kolikátým měsíci se chcete vzít?
B: Já v tom nejsem a na potrat bych nikdy nešla.
A: Tys mě nepochopila... Já vim, že nejseš těhotná. Zajímá mě, v jakym měsíci budeš, až se budete brát...
B: To nevim...
A: Zvu tě na tu svatbu... bude za čtrnáct dní...
B: Budu družička?
A:Nejsi na to moc stará?
B: Taky pravda... tak budu host, no.
A: Hlavně přijď.
B: Kdy v kolik?
A: Čas přesně nevíme, ale bude to odpoledne...
B: Aha...
O PĚT DNŮ POZDĚJC
A: Jak se vede?
B: Dobře, dobře...
A: Mě taky.
B: Čau, umrlče.
A: Zešílelas, nebo co?
B: Asi jo, jinak si to neumim vysvětlit...
A: Tak to Petra lituju...
B: Nelituj... ten je taky šílenej...
A: Snad až budete mít dítě, tak bude normální...
B: No nevim... možná po jeho rodičích...
A: Ty a inteligentní? Nezamrzl ti mozek z tvýho IQ na bodu mrazu? : )
B: Zamrzl... ale já myslela tchýni s tchánem...
A: Který?!?
B: Petrovi rodiče...
A: Nenaléhaj na vás, že by chtěli vnoučátko?
B: No já jeho rodiče neznam, tak nevim...
A: Taky dobrý...
B: To jo...
A: A Petr zná tvoje rodiče?
B: No, táta by se zbláznil...
A: Z čeho?
B: Kdybych Petra nepřivedla...
A: Jakej na něj měl názor?
B: Nó... dobrej... ale Péťa z toho moc dobrej pocit neměl... ani se mu nedivim... táta „trochu“ víc pil...
A: Chudák Petr...
B: Zážitek na celej život... když Petr přišel podruhý, tak táta vůbec nevěděl, kdo to je...
A: To si Petr musel připadat pěkně trapně, co?
B: Ten se tomu smál...
A: Já bych se cítila pěkně blbě...
B: Já taky, ale Petr to naštěstí bral s humorem...
A: A tvýmu taťkovi to nebylo blbý?
B: Vypadal zaskočeně, ale pak si vzpomněl...
A: Jak se má Petr?
B: No asi dobře...
A: Proč asi?
B: Přesně to nevim...
A: Aha...
B: A jak Pavel?
A: Léčí nemocný zvířátka... ( u veterináře nic neobvyklýho... )
B: Aha...
A: Nechceš kuřátka???
B: Ne...
A: To je škoda... jsou tak milý...
B: Kocourek by je spapal...
A: Myslim, že to nehrozí – už jsou docela velký... ( jsou jim dva měsíce )
B: Tak by je sežral pes...
A: Hmm... ale co budu s těma kuřatama dělat, když pro ně nemam kurník?
B: Nevim a nezájem... slepice chovat nehodlam!
A: Vždyť já ti je nevnucuju!
B: No jo... změníme téma, jo?
A: Klidně... vyber o čem budem psát...
B: tvoje svatba!
A: tak jo... už pozítří!!! Strašně se těšim!!!
B: a mě nepozveš? ( V kolik? )
A: vždyť jsem tě zvala před dvanácti dnama a psala jsem, že to bude odpoledne... Tady máš pozvánku...
B: Moc hezký.
A: Díky. Někdy tě pozvu, ale Tereza je malá a ještě nepochopila, že nepořádek je fuj.
B: Tak v pět odpoledne?
A: No tak jo, ale radši zavolám Pavlovi, aby si náhodou nepozval kámoše...
B: Tak jo, ale musim obvolat tak padesát známejch, aby přišli taky...
A: Šílíš?!? Já zvu JENOM tebe. Fakt je tam dost velkej nepořádek. Kromě toho se Tereza bojí cizích lidí.
B: Dělám si srandu, přijdu jenom já.
A: O.K. Snad se tě Tereza nebude bát, jsou jí teprv dva tejdny. Já vim, že je to divný, ale někdo jí našel a odnesl jí Pavlovi. Ten se do ní tak zamiloval, že i kdybych jí nechtěla, tak by mi jí vnutil : ). Možná by se Tereza kámošila s vaší Ketinou...
B: To je možný, jaká je to rasa? Ketina je retrívr...
A: Kolie. Uvažovali jsme o tom, že až bude větší, koupíme jí partnera a pořídíme si štěňátka...
B: To je nádherný, ale toho žrádla!
A: Já vim. Ale nějaký štěně vnutim Pavlovejm rodičům - místo vnoučat : ). Moji rodiče psa nechtěj, tak je porozdávam nebo si je nechám : )...
B: Dobrej plán!
A: A co Ketina, uvažujete o štěňátkách?
B: Ne, zatim ne.
A: Kolik je Ketině?
B: Půl roku.
A: A co Tlapka? Jak spolu vycházejí?
B: Jsou mu tři měsíce a vycházejí spolu jako mamka a syn.
A: To bych chtěla vidět.
B: Někdy přijď! Musíš to vidět! Ketina Tlapku opečovává...
A: Tak jo, někdy přijdu. Jak se ti líbilo u nás?
B: Máte to tam hezký. Nejvíc se mi líbil Tulák.
A: Ten je nejzlobivější a často utíká...
B: To je dobrák : ).
A: To teda! Moje nejoblíbenější je Tobynka a Pavel má nejradši Trampa. Thálie a Tyrkys budou mít mimča ( táta je Tulák ). Tobynka to chce jenom s Trampem a Tuláka k sobě nepustí ( a je škoda, protože Tulák je na chov skvělej a Tramp má teď navíc něco s nohou a ty malí by to mohli mít po něm. ) Tobynka ale mimča ještě poměrně dlouho mít nebude, protože ty její jsme od ní dali před tejdnem a jsou dávno rozebraný (a to jich bylo deset! ). Musí si od mateřství taky odpočinout, že jo.
B: Hm.
A: Nemá Tlapka ještě nerozebraný sourozence? Chtěla bych koťátko.
B: Už ne, ale kočky jsou většinou březí, takže koťata budou. Zkuste se podívat po útulkách, tam jich je hodně. Tlapkova máma je taky z útulku a není to na ní poznat.
A: Zkusim to, snad seženu někoho přítulnýho, nechci, aby to vůbec nebylo doma.
B: To chápu.
A: Novinka!!! Bude mimčo!!!
B: A jak se bude jmenovat???
A: Já nevim, mám dost času to vymyslet - vždyť se narodí až za rok...
B: Devět měsíců... v jakým jsi měsíci?
A: Ne, narodí se za rok - to je Teronky...
B: Králíci to čekaj rok???
A: Ne! Teronka je kobyla. Králíci to čekaj přibližně měsíc...
B: Aha...
A: Tersada je na to pyšnej - bude to jeho první potomek...
B: Hm...
A: Jaký hm?
B: Takový hm...
A: Dyť to je důležitý!!!
B: No dobře tak pěkný.
A: To už je lepší...
B: A ty s Pavlem nechcete mimčo???
A: Já nevim, ještě jsme se nerozhodli...
B: Hm...
A: Zase?!?
B: Změna!
A: To jo : )...
B: Velká...
A: Fakt??? Nemůžeš napsat něco jinýho než hm ???
B: Co?
A: Co ty s Petrem?
B: No... jsme trošku rozhádaný...
A: Povídej! To mě zajímá...
B: A co bych měla dělat jinýho? Včera jsme se chytli kvůli úplný blbině...
A: Kvůli čemu?
B: Kvůli žabím stehýnkům... já si dělala legraci a on to bral vážně!
A: To nechápe legraci?
B: Chápe, jenže byl špatnej z práce, tak vyjel i na mě...
A: Děti na dětským zlobily?
B: Ne, šéf.
A: Něco vážnýho?
B: Ani ne - teda podle mě...
A: A jakej na to má názor Petr?
B: Špatnej... ( ale nevim na co... nevyhodilho, tak v poho ), ale nic jinýho mi neřekl...
A: Snad se Petr uklidní...
B: Už se uklidnil, je to v poho...
A: To je dobře.
O TEJDEN POZDĚJC
A:Byla jsem s Pavlem v útulku a máme kočičku. Jmenuje se Tajnost.
B: Jak vypadá?
A: Je černá s bílejma flekama.
B: Pěkný... a co ty s Pavlem?
A: Co konkrétně?
B: Co děláte? : )
A: Nic novýho...
B: Pořád ty samý dětičky?
A: No jasně, cos myslela?
B: Jiný dětičky...
A: Jaký jiný?
B: No obráceně.
A: Nemůžeš se vyjádřit normálně???
B: Nemůžu.
A: Proč ne?
B: Nebudu sprostá!!!
A: No tak ne... Nový dětičky nejsou a asi v dohledný době ani nebudou...B: Ani ty starý???
A: Jaký starý??? Vyjádři se jasně!!!
B: Ty samý!
A: Jaký myslíš???B: Pořád ty samý...
A: Čí?B: Ale nic...
A: Ty se vyjadřuješ...
B: Já o tom vim...A: Další dotazy?
B: Už jste zasnoubený?
A: No jasně...
B: A kdy bude svatba?
A: Nevim, naši jsou nasraný, Pavel se bojí žádat je o mojí ruku.
B: Ty k tomu musíš mít souhlas rodičů?!?
A: Naši chtěj o všem vědět, hlavně máma, ta chce, abych jí řikala všechno, co se u nás děje. Nemáme žádný soukromí!
B: To je vaše věc, ne? Kromě toho, ty jí všechno říct nemusíš, nebydlí přece s váma, ne?
A: Já si myslim to samý... ale máma ne... : (
B: Tak jí to neřikej... potom jí prostě dej pozvánku...
A: Dobrej nápad ( docela... ) Co když mě zaškrtí?
B: To by neudělala... je to tvůj život, ne?
A: Já to zkusim, kdyžtak si Pavel musí najít novou manželku... : )
B: !!!
A: To byl vtip!!!
B: Taky jsem se smála.
A: Co ty s Petrem a svatba?
B: Až s mimčem, teď ne...
A: V kolikátým měsíci se chcete vzít?
B: Já v tom nejsem a na potrat bych nikdy nešla.
A: Tys mě nepochopila... Já vim, že nejseš těhotná. Zajímá mě, v jakym měsíci budeš, až se budete brát...
B: To nevim...
A: Zvu tě na tu svatbu... bude za čtrnáct dní...
B: Budu družička?
A:Nejsi na to moc stará?
B: Taky pravda... tak budu host, no.
A: Hlavně přijď.
B: Kdy v kolik?
A: Čas přesně nevíme, ale bude to odpoledne...
B: Aha...
O PĚT DNŮ POZDĚJC
A: Jak se vede?
B: Dobře, dobře...
A: Mě taky.
B: Čau, umrlče.
A: Zešílelas, nebo co?
B: Asi jo, jinak si to neumim vysvětlit...
A: Tak to Petra lituju...
B: Nelituj... ten je taky šílenej...
A: Snad až budete mít dítě, tak bude normální...
B: No nevim... možná po jeho rodičích...
A: Ty a inteligentní? Nezamrzl ti mozek z tvýho IQ na bodu mrazu? : )
B: Zamrzl... ale já myslela tchýni s tchánem...
A: Který?!?
B: Petrovi rodiče...
A: Nenaléhaj na vás, že by chtěli vnoučátko?
B: No já jeho rodiče neznam, tak nevim...
A: Taky dobrý...
B: To jo...
A: A Petr zná tvoje rodiče?
B: No, táta by se zbláznil...
A: Z čeho?
B: Kdybych Petra nepřivedla...
A: Jakej na něj měl názor?
B: Nó... dobrej... ale Péťa z toho moc dobrej pocit neměl... ani se mu nedivim... táta „trochu“ víc pil...
A: Chudák Petr...
B: Zážitek na celej život... když Petr přišel podruhý, tak táta vůbec nevěděl, kdo to je...
A: To si Petr musel připadat pěkně trapně, co?
B: Ten se tomu smál...
A: Já bych se cítila pěkně blbě...
B: Já taky, ale Petr to naštěstí bral s humorem...
A: A tvýmu taťkovi to nebylo blbý?
B: Vypadal zaskočeně, ale pak si vzpomněl...
A: Jak se má Petr?
B: No asi dobře...
A: Proč asi?
B: Přesně to nevim...
A: Aha...
B: A jak Pavel?
A: Léčí nemocný zvířátka... ( u veterináře nic neobvyklýho... )
B: Aha...
A: Nechceš kuřátka???
B: Ne...
A: To je škoda... jsou tak milý...
B: Kocourek by je spapal...
A: Myslim, že to nehrozí – už jsou docela velký... ( jsou jim dva měsíce )
B: Tak by je sežral pes...
A: Hmm... ale co budu s těma kuřatama dělat, když pro ně nemam kurník?
B: Nevim a nezájem... slepice chovat nehodlam!
A: Vždyť já ti je nevnucuju!
B: No jo... změníme téma, jo?
A: Klidně... vyber o čem budem psát...
B: tvoje svatba!
A: tak jo... už pozítří!!! Strašně se těšim!!!
B: a mě nepozveš? ( V kolik? )
A: vždyť jsem tě zvala před dvanácti dnama a psala jsem, že to bude odpoledne... Tady máš pozvánku...
.
B: Dobře!!!
.
A: Přijdeš i s Petrem?
.
B: Jo, jestli nebude mít službu...
PO DVOU MĚSÍCÍCH
.
A: Ahojky!!! Jak ses měla?
.
B: Skvělý!!!
.
A: cos dělala? já jsem byla s Pavlem na venkově u jeho rodičů ( mají farmu ). bylo to super...
.
B: no... většinou jsme byli doma... a dva tejdny v Řecku...
.
A: a co Petr, nevyrazil si někam sám, na delší dobu? Pavel totiž jo... byl někde s kamarádama... já jsem navštěvovala kámošky...
.
B: a mě ne! ne, sám nikde nebyl, byli jsme spolu v kempu v Jindřichovicích.
.
A: to máš dobrý...
.
B: hm
.
A: chceš říct, proč se ptam?
.
B: jasně!
.
A: dneska jsem přišla domu před Pavlem a ve schránce byl dopis s jeho adresou a se srdíčkama
.
B: pěkný... od koho?
.
A: chceš ten dopis vidět, nebo ti to mam shrnout?
.
B: shrnout
.
A: tak jo. psala mu nějaká holka, že je dobře, že mi nakecal o tom výletě s kámošema a mezitim byl s ní. prej se těší, až ho zase uvidí a taky by se prej měl rozvést, aby spolu mohli žít...
.
B: hrůza... co k tomu Pavel řekl a jak se tvářil?
.
A: zatim jsem mu to neřekla... chtěla jsem se s tebou poradit, jestli je lepší mu to říct hned nebo s tim počkat...
.
B: no... nvm... asi hned, pak by se mu to líp zatloukalo... a jak se jmenuje ta holka?
.
A: Xenie
.
B: příšerný jméno! a myslíš, že je to pravda?
.
A: nemam páru... ale docela mě děsí pomyšlení, že Pavlovi vynadám neprávem
.
B: tak se ho zeptej... ( on by to snad taky udělal ) a můžete si to vysvětlit
.
A: já to zkusim
.
B: držim palce
O DVA DNY POZDĚJC
.
A: tak jsem se ho dneska ptala...
.
B: co ti na to řekl???
.
A: byl naštvanej, co si o něm jako myslim a proč jsem si ho vůbec brala...
.
B: a jak ti to vysvětlil???
.
A: no právě, že mi to nevysvětlil vůbec a naštvaně odešel!
.
B: promiň, ale chová se jak hulvát!
.
A: mě to taky tak přišlo...
.
B: děs! zkusíš to znova?
.
A: nevim, co bych mu měla říct
.
B: tak se zeptej těch kamarádů, " co s nima byl "
.
A: on mi neřekl, s kym tam byl...
.
B: hm... tak se zeptej všech jeho kámošů, co znáš
.
A: to jsem zkoušela... žádnej s nim nebyl a dva mi vynadali, že si z nich dělam prču...
.
B: hm... tak možná byl s tou Xenií
.
A: taky si řikam
.
B: byla v tom dopise zpáteční adresa?
.
A: nn... prolistovala jsem i Pavlův adresář... nic...
.
B: to je blbý
.
A: nejhorší je, že tam ta adresa nebyla...
.
B: to by bylo doooooost blbý, kdyby si tu adersu pamatoval... zkus se mrknout do zlatejch stránek
.
A: dobrej nápad, ale neznam její přímení
.
B: taky fakt... zeptáš se ho znova?
.
A: myslíš, že existuje jiný řešení?
.
B: nvm
.
A: to je blbý... nechci bejt žárlivka...
.
B: hm...
.
A: nemáš nějakou kámošku, která by mi třeba poradila?
.
B: možná jedna naše bejvalá spolužačka...
.
A: neni to ( čistě náhdou ) Slečna C?
.
B: ( čistě náhdou ) jo... ta o tom ví hodně...
.
A: já si taky myslim... už se na ní těšim...
.
B: to jo... nevíš, v jakým je měsíci?
.
A: nvm...
.
B: třeba už se narodil, -la, -lo...
.
A: je to možný...
.
B: to si neumim představit... kluk / holka... ROBERTEK ( TKA )!!!
.
A: mě by to taky zajímalo...
.
B: tak se jí budem muset zeptat až přijede z dovolený...
.
A: už se na ní těšim...
.
B: to já taky...
.
A: doufam, že nám popíše, kde byla na svatební cestě...
.
B: v Itálii...
.
A: já vim, ale já to chci vědět podrobnějc... jak se měli, novinky, počasí,...
.
B: hm...
.
A: a co ty a Petr? pořád píšem jenom o tý Xenii a Pavlovi...
.
B: nic zajímavýho zatim neplánujem...
.
A: a co jinak?
.
B: ... se máme výborně, někdy k nám musíš přijít na návštěvu...
.
A: jj
THE END OF THE 1 CAPTER...